Vladimír Hůna: Co, jak a proč?

Autor knihy, Vladimír Hůna, vystudovaný lesník s letitými zkušenostmi, podle přebalu léta shromažďovat zajímavé odpovědi na různé otázky kolem přírody a v této knize je sepsal. Namátkou ze světa různých koření, plodů, živočichů, těla rostlin a další.

Kniha je sice rozdělená do několika logických částí, jinak je ale vždy tučně otázka a pod tím odpověď. Čtení je to vcelku zajímavé, kniha má asi 183 stran, přesto se dá pročíst skoro jedním dechem.

Ze zajímavostí, které bych rád uvedl, zmíním třeba tyto (necituji je úplně doslova):

Proč se klepe osika? Možná si vzpomenete, že je to dáno tím, že listy mají zploštělý řapík, který umožňuje  sebemenšímu vánku, aby listy osiky rozechvěl. No jo - ale proč to ten strom dělá? Pohybem listů totiž strom zvyšuje výpar, čímž osiky "vypumpují" z půdy mnohem více vody a živin, než jiné stromy.

Proč se mají řezat květiny pod vodou? Kvůli tomu, aby se do jejich pletiv nedostaly bublinky vzduch, které urychlí chemické procesy vedoucí k tomu, že cévní svazky rostliny se ucpou a rostlina tak vadne.

Proč je včelí buňka šestiboká? Je to kvůli úspoře. Čtvercové i trojúhelníkové jsou více náročné na spotřebu materiálu.

Proč ryby ve tmě nenarazí? Díky orgánu - tzv. postranní čáře - který je schopný vnímat sebemenší změny tlaku. Slouží rybě tak jako echolokace netopýrovi.

Jak dlouho žijí zvířata? Uvedu namátkou jen ta, která mě dost překvapila. Podle této knihy se třeba pavouk dožívá 1 roku, žížala 10 let, zmije dokonce 25 let, kukačka 40 let, kůň až 50 let, orel 80 let. Na druhou stranu autor tvrdí, že vrána dokonce 120 let a štika až 200 let (což se mi obojí zdá přehnané, vrána se průměrně dle priroda.cz dožívá 12 let).

Závěrem bych možná jen vytkl, že kniha nemá rejstřík, takže pokud chcete zpětně nějakou odpověď dohledat, je to docela problém. 

Vydalo nakladatelství Petrklíč, 1999, Praha.