Přednáška Sebepoznání, sebeřízení, stres

 

Z Karierního centra ČVUT.

Pan Plamínek mluvil velmi zajímavě, jde vidět, že je to člověk, co má co říci. Až přednáška byla čtyřhodinová, ani chvilku jsem se nenudil. Skvěle uměl udržovat pozornost posluchačů.

Mezi nejzajímavější věci, které jsem si z přednášky odnesl, je třeba strukturní rozdělení osobnosti - od zděděných sdílených archetypů, přes zděděné rozdílné vlastnosti, nevědomé zkušenosti až po vědomé. Podstatné je to třeba v případě, kdy s někým jednáme - pan Plamínek uváděl příklad pokutujícího dopravního policisty - vy se můžete postavit do role oběti (ano, moje chyba, mrzí mě to) nebo predátora (no proč jako mě tady pokutujete, kdybyste radši chytali ty grázly...), na čež je připraven reagovat. Zkuste se ale zeptat, kolik je hodin:)

Řeč byla i o podvědomí - ona rána kyblíčkem na pískovišti hodně člověka formuje (zejména tedy to, jak na to reaguje matka; pokud agresivně, plodí to jen další agresivitu, pokud dítě pláče a matka si jej hned všímá, začne toho časem využívat a bude ušláplé... a tak dále).

Základem či klíčem úspěchu jsou nevědomé návyky. Člověk se je naučí jen častým opakováním (jen si vzpomeňte, jaký problém člověku zpočátku dělá řízení auta, časem ale u toho klidně povídá, svačí atd., řízení převzalo podvědomí).

Cílem výchovy by mělo být dostat člověka do stadia svobody (jednou bude silnější než my a pokud jsme jej jako malého jen okřikovali, začne okřikovat on nás, protože jsme jej to naučili).

Zajímavý byl na toto téma příklad s 13 letou dcerou, která chce jít na diskotéku. Restrikce jsou špatnou cestou, lepší je konstruktivní debata typu: "dobře, ty chceš jít na diskotéku, já proti tomu nic nemám, ale budu mít strach. A doufám, že tobě není jedno, že se budu bát. A tak bych chtěl vědět, jak bychom to mohli udělat, abych se já nemusel o tebe obávat a tys tam mohla jít." - dostáváme se tak na úroveň toho druhého, což  je důležité. Komunikovat jako rovný s rovným. Odpověď může být třeba, že dcera slíbí, že se několikrát za večer ozve... Není to už příkaz a dcera se tak zároveň učí jisté empatii a odpovědnosti.

O stresu bylo řečeno také mnohé, mě nejvíce zaujalo to, že se stresem se můžeme vyrovnat buď tak, že snížíme zátěž nebo zvýšíme odolnost. Většina lidí myslí jen na to první.

Pan Plamínek také mluvil o jeho systému zvládání stresu 8P: poznání (odkud stres pochází, co jej způsobuje?), predikce (kdy nastává?), prevence (nedá se odvrátit?), příprava (pokud odvrátit nelze), připravenost, percepce (změna vnímání stresové situace), příklad ("útok" eustresem - třeba úsměvem) a poučení (pro příště).

Odolnost proti stresu zvyšuje dostatek spánku, pohyb, dobrá strava, schopnost relaxace a pozitivní myšlení.

 Více o panu Plamínkovi se dozvíte na jeho stránkách www.jiriplaminek.cz.

Rubrika Vzdělání | Tagy Rozvoj, Stres | Po 21.10.2013 | 795x

Náhodné články

© 2008-201919 JK, kontakt, právní upozornění
Powered by Janko's RS| XHTML, CSS, RSS, analýza kódu, SEO servis, dostupnost, hosting, líbí se Vám tu?
Požadavek: 0.93718 s, generování: 0.05271 s, paměť: 1.49 MB, sql dotazů: 7, CPU: 26.30

.