Amnestie (hudba Nohavica: Pane prezidente)

Tento text je bohužel patrně jediné, co mohu dělat proti tomu, co se mi nelíbí. Smích je nejlepší lékař. Nikoho tím nechci urážet ani k ničemu podněcovat. Hudbu též nikomu nenutím ale ani neberu, slova jsou jen volena tak, že se dají zpívat na melodii Nohavicovi písně Pane prezidente.

Jakákoli podobnost se skutečnými osobami či událostmi je čistě náhodná! :-)

Youtube: Pavel a Janko - Amnestie, díky jim za to.

           D                           Em
Nový rok - projev skvělý, občané by se měli.
       A7                                       D
Pokračoval s klidem, svornost přeje lidem, by nezapomněli.
      D                         Em
Delší povídání, úsměv mu projel tváří,
         A7                                D
dvacet republice - otevřel věznice, koncem celý září.

        G                 Am
R.: Amnestie, víte? To až ji uvidíte!
        D7                                 G
Kdo nám poradíte, kdo to vyřešíte, kdo nás zachráníte?

Tak je v novém roce, práva tu revoluce,
drobné neplatiče venku přejdou chtíče, kumpáni mnou ruce.
Otevřené dvěře - rozkvete gauner, lotr.
Policisté, soudci musí o zeď tlouci hlavou - venku kmotr!

R.

Však pro naši zemi, má to i dobrou stránku,
stačilo to gesto, národ jedno těsto - svornost je v každém článku.
Novinář se ho ptal, s kým svůj krok konzultoval.
"Široký byl okruh lidí", jeho podruh dí: "tři obsahoval".

R.

V USA proto se, s neklidem, perem k tomu:
"Víš ty kolik lidí, se za tebe stydí?", ptá Bílého domu.
Číslo je zjištěno, to ho uklidnilo,
průzkum z telefonů - deset milionů, v Česku stejné bylo.

R.

Imunita mu končí, odletí snad na Kubu.
Tam se lehko ztratí, těžko se pak vrátí, dostal by - na pamětnou.