Charlaine Harris: Pravá krev - Upíři v Dallasu

Knihu vydalo nakladatelství Baronet v roce 2009, přeložila Ludmila a Tomáš Havlíkovi. Kniha má asi 200 stran formátu A5.

Předem: s přebalem nesouhlasím. Kniha mě dost zklamala, podle toho asi bude vypadat i tento článek.

Na začátku dochází k zápletce - vraždě jednoho z obyvatel malého městečka. Hlavní aktérka s nevšedními vlastnostmi - ovládá "umění" telepatie, milenka upíra Billa se za nedlouho vydává do Dallasu za jakýmsi služebním posláním.

Děj tam místy vcelku napínavý, ale na můj vkus trochu odbíhá od původního dění, i když ke konci knihy se opět k původnímu případu vrací.

Kniha sice má řadu zajímavých nápadů, vytváří třeba realitu země, na které žijí upíři spolu s lidmi, popisuje třeba, jak takový upíří život vypadá. Objevují se i další "nadpřirozené" postavy.

Na druhou stranu ale obsahuje na můj vkus až přehršel téměř až erotických scén. Nejdřív jsem to vnímal jako pokus o oživení děje, později mi to ale začalo vcelku vadit a získal jsem pocit, jako by si autorka nějak kompenzovala vlastní ego či co. Zkrátka tím bych chtěl říci, že podle mého názoru toho bylo na knihu, která se zpočátku tvářila jako detektivka až zbytečně, respektive příliš mnoho.

Kniha sice obsahuje napínavé scény, ale právě takříkajíc obscénosti je poněkud zabíjí, aspoň v mých očích.

Možná mě po přečtení knihy napadnete, že přeháním. Snad. Ale pouze vyjadřuji svůj pocit, jaký ve mně kniha zanechala. Zkrátka - čekal jsem napínavou detektivku a dočkal jsem se spíš jakési plitkosti, asi tak bych to vyjádřil.

Za zmínku možná stojí, že kniha je v USA prý velice oblíbená, vychází z nějakého rozsáhlejšího seriálu. Čirou náhodou v době čtení jsem jej měl možnost část shlédnout a jen mě utvrdil v mém názoru, že to není nic, bez čeho by člověk "nepřežil".