HenriBarbusse: Oheň

Přeložila Milena Tomášková, vydalo nakladatelství Naše Vojsko, 1989.

Kniha má asi 280 stránek formátu A5. Psána je z pohledu autora, který se osobně veškerého dění přímo účastnil.

Jednotlivé povídky na sebe volně navazují, spíše než jako jednotlivé povídky jsem osobně knihu vnímal spíš jako román, rozdělený do kapitol.

První asi 170 stran vypráví hlavně o tom, jak běžel život na frontě a v její blízkosti. Kdo čeká děj jako třeba v knize Na západní frontě klid, může být trochu tímto "úvodem" zklamán. Dokonce jedna kapitola se jmenuje Oheň a běží v ní o shánění krabičky sirek. Nicméně, když se čtenář přes tyto kapitoly přehoupne, naskytne se mu asi od zmíněné strany 170 pohled na bojiště v první linii.

Kniha dostává rychlý spád, střídají se napínavé kapitoly se zážitky z ostrých bombardování a naturalistické popisy toho, co dokáže válka udělat s krajinou, stejně jako s lidmi.

Kolegové hlavní postavy postupně umírají až na konci zbude z jeho jednotky jen pár mužů.

Zkrátka se před čtenářem maluje obraz bojiště v celé své hrůze. Je zde i jakási sonda do chování vojáků, kteří pod tlakem událostí už příliš nevnímají mrtvá těla kolem sebe...

Kniha je zakončena mlhou na bojišti, ve které se setkají němečtí vojáci s francouzskými a zjistí, že jsou to všichni jednom lidé.

Kniha končí několika stránkami pacifistického poselství.