Po nástupu na vysokou školu jsem se začal zajímat o teorie sjednocení teorémů pro analýzu rozličných dějů a narazil jsem na jeden, který je jak se zdá zcela univerzální a použitelný v mnoha oblastech lidského vědění.
Vše začalo na Elektrotechnické fakultě, kde jsem se v prvním semestru postupně seznámil s Nortonovým a Theveninovým teorémem, které slouží k jednodušší analýze elektrických obvodů. Tehdy mě napadlo, že by bylo dobré nalézt teorém, který by nezávisel na oboru použití a byl tak naprosto univerzální.
Tak jsem se pustil do pátrání a v jednom velmi starém svazku takový teorém skutečně objevil.
O co jde? Jedná se o teorém, nebo chcete-li větu, s jejíž pomocí lze diametrálně zjednodušit řešení problémů v mnoha oborech, od matematiky, přes fyziku po další přírodovědné obory.
Spočívá na jednoduchém předpokladu. Při řešení složitých problémů člověk někdy bezděky zabředá do čísel a rovnic, které snižují jeho představu o věci samé a její řešení tak paradoxně zesložiťují.
Lookandseenův teorém se takovým problémům, řekl bych, bravurně vyhýbá. Jak je již z názvu patrné, jedná se totiž o poměrně jednoduché převedení problému běžně dostupnými vizualizačními metodami na problém rozsahem mnohem jednodušší.
Lookandseenův teorém je tedy vysoce sofistikovanou metodou, kterou použijete všude tam, kde by podrobný analytický rozbor problému zabral příliš mnoho času.
Podle mých pátrání se jako první Lookandseenově teorému začal věnovat Jára Cimrman při jedné z jeho návštěv Ameriky.
Protože to ale bylo ještě za dob Rakouska-Uherska, Cimrman si nepřál, aby tak zásadní objev padl do klína nenáviděnému mocnářství, a oslovil proto profesory J. Seena a P. B. Looka z tehdy ještě mladičké MIT (Minor Intelligent Technique), zda by mohl svůj objev publikovat pod jejich jmény.
Ti skromně souhlasili a tak spatřil světlo světa snad nejprůlomovější teorém všech dob. MIT, která se mezitím díky obrovskému úspěchu přejmenovala na Major Intelligent Technique, se možná i díky tomu stala světově proslulým a špičkovým pracovištěm.
Nicméně po první světové válce zavládla v MIT nervozita z toho, že se Jára Cimrman o svůj objev znovu přihlásí a Američané tak utrží od českého génia těžkou ránu. Proto byl Lookandseenův teorém z literatury raději nenápadně odstraněn a dnes byste ho v knihách hledali jen těžko.
Použití teorému je až vtipně jednoduché. Jak již mnohým čtenářům asi došlo, jedná se o aplikovanou metodu Look and See, tedy - kouknu a vidím.
Vyzkoušejte ji a budete jistě mile překvapeni... A pokud ne, "neplačte, sami jste si to zavinili"...
Tento web jsem zakládal na střední, v roce 2008. Je zde hlavně archiv mé tvorby.
Aktuální věci publikuji kvůli úspoře času na Twitter.
Honza
"To, co druzí dělají, může být podnětem našich pocitů, nikoli však jejich příčinou."