Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac

Gaskoňec a básník s dlouhým nosem Cyrano de Bergerac vyzývá každého za urážku svého nosu na souboj, na začátku jistého de Valverta (známé „svůj širák odhazuji v dál...“). Cyrano se zamiluje do své sestřenice Roxany, ta si ho ale jednou nechá zavolat a svěří se mu, že miluje Kristiana a Cyrano se rozhodne, že mu bude kvůli Roxaně pomáhat. Když se poprvé setkají, Cyrano vypráví příběh a Kristian mu do něj vždycky z legrace skáče a doplňuje nedokončenou větu slovem nos. Cyrano se ale ovládne a s Kristianem se nakonec jakžtakž spřátelí. Do Roxany se však ještě zamiluje Cyranův nepřítel de Guiche, nadřízený Cyrana. Gardisté (tedy i Cyrano, Kristian a de Guiche) mají brzy odjet ke španělským hranicím do boje.

Kristian není dobrý básník a to Roxaně vadí – proto za něj Cyrano píše dopisy a nakonec za něj i v noci pod Roxaniným balkonem mluví. Když tam takto všichni jsou, přijde kapucín s poselstvím, že de Guiche neodjede, aby mohl být s Roxanou. Cyrano si však dopis přečte a řekne, že si de Guiche přeje, aby kapucín okamžitě Roxanu s Kristianem oddal. Stane se, ale tu přichází sám de Guiche. Cyrano ho chce zdržet, proto se zamaskuje a zdrží de Guicheho komickým výstupem s tím, že je člověk spadlý z měsíce. De Guiche se naštve a nechá pluk odvelet ke španělským hranicím. Cyrano každý den píše za Kristiana dopisy Roxaně a nosí je přes bitevní pole. Kadeti úpí hlady, když tu přijíždí kočár s Roxanou a paštikářem. Kristian je ale smrtelně raněn. Další scéna je o patnáct roků později z kláštera, kde dlí Roxana, které každou sobotu přináší novinky ze světa Cyrano. Dnes je ale Cyrano nějaký nesvůj a když Roxaně čte potmě dopisy „od Kristiana“, pozná Roxana, že je psal sám. Tu ale přichází le Bret (Cyranův přítel) a oznámí Roxaně, že Cyrano umírá, protože na něj byla nastražena past - kdosi z jeho odpůrců na něj svrhl trám. Cyrano zemře...

V knižní podobě má hra něco kolem 250 stránek formátu A5. Je psána kompletně celá ve verších. Krása veršů je ale při čtení narušována tím, že je využíváno veršování řeči několika osob (postava řekne např. čtvrtinu verše, druhá další, třetí dokončí atd.), kdy plynulost veršů narušují jména postav, které já osobně čtu podvědomě automaticky. Musím říci, že verše jsou velice povedené, vyzdvihl bych, že často velmi vtipné (např. Kristianovi narážky na Cyranův nos, Cyranova zdržovací scéna de Guicheho, aj.).

Postav je ve hře poměrně mnoho a velmi mi chybělo, že jejich přehled na začátku knihy nebyl doplněn jejich rolemi. Z kontextu hry jsem často dobře nepochopil, co je daná postava zač, nemluvě o tom, že u mnoha postav vlastně ani nevím, v jakém vztahu k Cyranovi byli, a proto je také na začátku ani nezmiňuji.

Pokud bych hodnotil srozumitelnost hry, musel bych povětšinou kritizovat. Hlavní děj se mi ze hry vyloupl až po sepsání výše uvedeného obsahu. Na vině je nejen již zmíněný chaos v postavách, ale také nesrozumitelnost některých veršů (i když uznávám, že jich zase tolik nebylo). Dalším faktorem je hemžení se postav a zdánlivě nevýznamné scény (které ale často nebyli bezvýznamné jen zdánlivě – pozn. autora). Rozhodně ale, co se týče uměleckého prožitku, bych rozhodně u této hry doporučoval návštěvu divadla, snad by tam člověk pochopil přece jen více.

Postav Cyrana je docela pozoruhodná („Možná se taky proto ta hra jmenuje Cyrano de Bergerac, chytráku!“ – vnitřní hlas autora). Faktograficky byl Cyrano barokní básník. Nyní už ale zase k postavě. Cyrano si je vědom svého dlouhého nosu, ale nenechá si nic líbit, na každý slovní útok reaguje minimálně útokem svých veršů, po kterém většinou následuje jeho kord. Když se ale zamiluje do Roxany, slíbí, že bude Kristianovi dělat kvůli ní ochránce. Když ho potom Kristian „popichuje“, ovládne se a pokračuje ve vyprávění. Kristianovi pomáhá jak jen může a dokáže rychle využít nenadálých situací – např. dopis de Guicha. Láska k Roxaně je tak velká, že se nebojí riskovat život kvůli dopisu a na konci kvůli Roxaně samé. Je otázkou, zda by se uzdravil, pokud by zůstal doma, on ale chtěl dostát své pravidelnosti, což je na druhou stranu ušlechtilé.