Film: Přelet nad kukaččím hnízdem

Poznámka autora: tento text jsem psal někdy v osmé třídě na základní škole. Jedná se o velmi subjektivní a dost negativní pohled na film, který jsem v té době moc nepochopil - mnohá kritika vychází právě z toho. Tak mi prosím nespílejte a čtěte s nadhledem. Tak jak tak - čtení na vlastní riziko:-)

Satirická poznámka: „Docela by mě zajímalo, podle čeho se ty Oskary udělují, neb mi připadá, že si je Američané vymysleli, aby jejich filmy, když ne obsahem, nabyly na prestiži aspoň soškami.“ Berte ji jako kritiku nezasvěceného, ale zvídavého člověka, který nechápe proč je na ocenění filmu kladen takový důraz, když je stejně každý člověk jedinečný a tudíž se každému bude líbit něco jiného. To je narážka na to, že osobně jsem viděl mnohem zajímavější filmy než byl tento „Pětioskarový!!!“. Můžete mě napadnout za to, že filmy hodnotím jen z televize, protože se veřejně přiznávám, že do kina ze zásady téměř nechodím (myslím tím na nové filmy). Já totiž předpokládám, že co je v kině, dostane se jednou i do televize a když ne, tak to asi za moc nestálo. A i kdyby třeba stálo, tak bez toho přežiju. Za další mě z kina, když jsem tam párkrát zavítal se školou, bolí oči a člověk je pak vůbec celý rozlámaný. A za poslední nemám rád, spíše nenávidím, takové ty davové šílenosti typu nový film, Superstar, Reality-show a další, protože se při nich vytrácí jedinečnost člověka a lidé dělají to, co by za jiných okolností nikdy nedělali nebo si nedovolili. K filmu.

Citace z článku. Zrzavý irský rváč a profesionální karbaník Randle Patrick McMurphy si odpykává další trest za opakované násilné napadení a sexuální zneužití. Místo aby se držel v pracovním táboře, hraje pomateného a nechá se poslat do zdánlivého klidu psychiatrické léčebny. Jeho obrovský životní elán a silná osobnost se v ústavu brzy střetávají s absolutismem vrchní sestry Ratchedové, která s pomocí trojice lapiduchů tyransky vládne celému ústavu. McMurphy nesnese pohled na ušlápnuté pacienty a brzy v nich probudí poslední špetku hrdosti a radosti ze života. V zápasu s nebezpečnou Velkou sestrou blázinec obrátí doslova vzhůru nohama. Stěny ústavu se otřásají hřmotným smíchem a nespoutaným elánem. Vzpoura McMurphyho ale nemá velkou naději proti nezlomné síle mašinérie zosobněné sestrou. Konec citace.

Tak toto bylo o filmu napsáno v „tipech“ nejmenovaného časopisu. Mě osobně se zdá trochu nadnesené označovat „vládu“ sestry Rotchedové za absolutismus. Je pravda, že na pacienty působila tak, aby si je vždy podřídila, a když začal McMurphy s jeho televizní „vzpourou“, byla sice tvrdě proti, přesto ale nechala pacienty vybrat si, co chtějí dělat. Nevím, ale zdá se mi, že výše uvedený článek se snaží dost zaujatě (nevím proč) celé sanatorium líčit nějaký Alkatraz a vrchní sestru za tyranského bachaře. Ale nesmíme zapomínat na to, že McMurphy je zločinec a podvodník, když to řeknu takhle ostře, a tudíž, že asi nemá potíže, jako ostatní pacienti, o které se musí „lapiduchové“ starat. Zkrátka řečeno se mi zná výše uvedená citace článku přehnaná a realitě trochu vzdálená.

Úvodní citaci bych, po mých úpravách, nechal jako úvod, dovolte mi pokračovat. McMurphy se v sanatoriu postupně seznamuje s 12 pacienty místního oddělení a rozhodne se jim „pomoci“. Nejvíce se „přátelí“ s němým indiánem, který asi uprostřed filmu začne mluvit a McMurphy se dozví, že němost jen předstíral. Mezi větší „akce“ McMurphyho patří ukradení výletního autobusu, kterým vezme „své oddělení na výlet“, z čehož je posléze problém a – „léčba“ elektrošokem. Když se McMurphy vrátí, šine se pomalým třesoucím se krokem s tváří bez výrazu chodbou sanatoria až k jeho oddělení, kde pacienti posléze zjistí, že to jen předstíral, z čehož má dobrý den. Následují opět konflikty o televizi, které McMurphy vyhrává. Na konci uspořádá v noci v blázinci, dalo by se říci, „mejdlo“. Ne, že by byl koupací den, ale jakási párty, při které bylo částečně zdemolováno vybavení a napaden personál. McMurphy je vzat na „léčbu elektrošokem“ a z ní se již vrátí bez jemu podobnému elánu tak, jak předtím pouze předstíral. V noci pak, když všichni usnou, ho indián, asi aby se netrápil, udusí a odejde oknem, které si prorazí vodovodní stolkovou baterií.

Výše uvedený článek je možná ovlivněn tím, že McMurphy byl na konci po „léčbě elektrošokem“ labilní, jako ostatní pacienti a možná, že tím autor článku nabyl dojmu, že takto „upraveni“ byly všichni pacienti, což potvrzoval i indián. Ale to ve filmu nebylo a jako realista, za kterého se pokládám, nevěřím tomu, že by to tak bylo. Pořád totiž nesmíme zapomínat na to, že McMurphy, kromě dřívějších zločinů, unesl nemocné pacienty, napadl personál a, dalo by se říci, dohnal k sebevraždě jednoho pacienta, který si na konci podřeže žíly. A nemyslím si, že by takto problémoví byly i ostatní pacienti, že by se muselo přistoupit k elektrošoku. I když je pravda, že správné to jistě nebylo.

Hodnotit další aspekty, jako třeba kameru nebudu, protože film je již 30 let starý, takže o nějakém úchvatném kamerovém výkonu není řeč.

Když to shrnu, nebudete-li mít co dělat, mrkněte někdy na tento film. Když to ale neuděláte, zas tak o moc podle mého názoru nepřijdete, ovšem ne v případě, že nemůžete žít bez oskarového filmu.