JanKoWeb: Recenze - Jos. K. Šlejhar: Kuře Melancholik

Jos. K. Šlejhar: Kuře Melancholik

V této naturalistické novele vystupuje jako hlavní postava malé dítě (víceméně neznámé), kterému na začátku umírá matka, což ale ještě příliš dobře nechápe. Otec si ale domů za krátký čas přivede ženu, s kterou se seznámil na pohřbu...

Sám otec je na dítě poměrně přísný, nic to ale není proti chování macechy. Ta dítě doslova terorizuje, vše, co se jí nedaří je sváděno na něj a služebná Katla, která byla jediným člověkem, který dítě má opravdu rád, je na přání nové paní domácí vyhozena. Dítě si proto na dvoře najde jediného kamaráda – černé slaboučké kuře, o které se stará. Na místo Katly ale přijde zlá chůva Pepka, která je pravou rukou macechy. Dítě je trápeno hladem až onemocní. Péče je zanedbávána (nikdo se o „páchnoucí“ dítě nechce starat), až je dítě nakonec odneseno do kůlny, kde s kuřetem po východu slunce umírá.

Novela má asi 60 stránek A5. Po formální stránce psána v er-formě. Jak jsem řekl na začátku, je naturalistická, což můžeme dokázat např. na prostředí statku, surovém zacházení s dítětem a psychickém týrání, popisu jeho „světnice“ – špína, stará postel, nuzná deka, „smrad“, nebo třeba na důrazu na utrpení dítěte. Také je hojně využíváno spíše náznaků než čistého popisu, což působí ještě lépe na čtenářovu psychiku. Nedočteme se např. co mělo dítě za nemoc, ale dovíme se, že nemohlo bolestí spát a neudrželo stolici a leželo na takto znečištěném lůžku – to vše stačí pro vyvolání „zhrození“ a soucitu. A to je právě účel této novely.

Děj je zcela lineární, běží nepřetržitě od úmrtí matky po úmrtí dítěte. Důraz je ale kladen spíše na prostředí a pocity dítěte tak, aby byl po sklapnutí knihy čtenář, jak už jsem naznačoval, přinejmenším otřesen. K tomu také přispívá role kuřete, které má s dítětem hodně společného. Je vlastně jakousi jeho analogií – je slabé, nemohoucí, neschopné si sehnat potravu, natož se bránit, zkrátka melancholické. Stejně jako dítě. Jak kuře tak i dítě je odstrkováno svými druhy. Kuře je ale jen „postavou“ vedlejší, proto si také myslím, že název novely je spíše symbolické označení dítěte, kuře zde vystupuje spíše jen „pro pořádek“ (aby čtenář byl spokojený, že se kuře v knize nachází) a pro lepší „efekt“.

Ještě by možná stál za zmínku kontrast na konci novely. Po té, co je dítě odneseno do kůlny se objeví kuře, které při nádherném úsvitu společně s dítětem umírá.

Vyhledat titul: Městská knihovna Praha
Rubrika Recenze | Tagy Novela, Kuře | Ne 28.03.2010 | 3830x

Náhodné články

Tento web jsem zakládal na střední, v roce 2008. Je zde hlavně archiv mé tvorby.

Aktuální věci publikuji kvůli úspoře času na Twitter.

Honza

"Čas je materiál, ze kterého se vyrábí život."

B. Franklin