JanKoWeb: Recenze - Oldřich Formánek: Pozor! Cela 292 Ve spárech Gestapa

Oldřich Formánek: Pozor! Cela 292 Ve spárech Gestapa

Reportáž z doby druhé světové války mapuje zatčení a věznění autora. Ukazuje brutální chování Gestapa a německých ozbrojených sil SS v Protektorátu a věznicích.

Vydalo nakladatelství Práce 1945. Kniha je po formální psána v ich-formě, v částech, kdy se jedná o vyprávění o dalších lidech v er-formě. Je členěna do logických kapitol.

Kniha má 340 stran formátu A5 a obsahuje v příloze autentickou fotodokumentaci autora a dalších lidí. Dále čtenář v příloze nalezne ofocené originální dopisy z Pankrácké věznice, psané Tondou Mádlem na kapesníky vlastní krví.

Jak autor sám na začátku podotýká, snažil se o pokud možno objektivní líčení. Smyšlené není nic, jména jsou až na několik výjimek skutečná.

Příběh se otevírá líčením událostí v Kladně roku 1939 po vyhlášení Protektorátu. Tehdy došlo k zabití jakéhosi německého strážmistra, za což se za nedlouho tvrdě pomstilo Gestapo. Jednou z prvních obětí byl starý a vážený starosta Kladna Pavel.

Příběh je dost pohnutý, jak autor sám píše. Sepsal jej hlavně proto, aby si lidé, kteří válku přežili, vážili svobody a pozůstalí, kteří se nedočkali návratu svých drahých, si uvědomili, že jejich oběť nebyla přinesena nadarmo.

Na začátku kromě několika vylíčení obrovských křivd Němců vůči českému obyvatelstvu, včetně vražd a umučení nevinných lidí, je také vylíčen případ z Klatovska. Tam byla řada lidí zatčena Gestapem za pouhé poslouchání zahraničního rozhlasu. V praxi to znamenalo pro mnohé z nich smrt.

Autor je kvůli podezření ze spolupráce na vydávání odbojového časopisu "V boj" jednoho dne také zadržen Gestapem a odvezen do Pečkova paláce v Praze, přezdívaného Pečkárna. Tam byl při výslechu brutálně bit a posléze uvězněn ve věznici na Pankráci, kde bylo vězněno mnoho politických vězňů, tedy v drtivé většině českých občanů, kteří se nějakým způsobem zprotivili Němcům.

Část knihy popisuje autorům pobyt v Pankrácké věznici, posléze je ale odvezen k lidovému soudu do Drážďan.

Vlakovému transportu dělají doprovod SS-mani, tedy příslušníci německých SS oddílů. Vězni jsou brutálně biti a různými způsoby týráni a ponižováni.

Po příjezdu do Německa jsou vězni umístěni do trestnice v Mnichově, odkud jsou později převezeni přímo do Drážďan, do věznice s přezdívkou Matylda. Po odsouzení je autor převezen do další věznice a později na Mírov.

Líčen je každodenní "život" ve vězení, který se omezuje hlavně na snahu v krutých podmínkách přežít. Vězni jsou nuceni těžce pracovat, cely nejsou vytápěny, jídla je málo. Psát domů je až na výjimky zakázáno a přijímat poštu často také. Proto je jakákoli zpráva z fronty či z dění doma vítána a do trestnice se také pašuje různými způsoby.

Během vyprávění autor někdy odbočí na podrobnější vylíčení osudu a původu osob, se kterými se setkal. Pro čtenáře je to zajímavým zpestřením a nepůsobí nijak rušivě. Zároveň je to pozoruhodný historický přínos.

Zvláštní pozornost je věnována třeba postavě paní Inky, Ireny Bernáškové, která se velmi zasloužila o vydávání a distribuci odbojového časopisu "V boj", který byl provokativně zasílán i samotnému Gestapu.

Kniha je velmi zajímavým a pohnutým svědectvím doby a napsána je velmi poutavě.

Vyhledat titul: Městská knihovna Praha
Rubrika Recenze | Tagy Válka, Gestapo, Němci, Politka, Protektorát, Reportáž | Ne 19.09.2010 | 2546x

Náhodné články

Tento web jsem zakládal na střední, v roce 2008. Je zde hlavně archiv mé tvorby.

Aktuální věci publikuji kvůli úspoře času na Twitter.

Honza

"Bezpečí je většinou pověra. Ve skutečnosti neexistuje. Život je buď odvážné dobrodružství, nebo vůbec nic."

H. Kellerová