Velice hezká knížka, která je určena zejména rodičům, ale myslím si, že by si ji měl přečíst každý. Je v ní spousta velmi zajímavých myšlenek. Popisuje úhlavního nepřítele lidstva - přemíru televize.
Na 62 stranách autor velmi stručně a poutavě popisuje hlavní problematiku. Předkládá velice zajímavé postřehy - třeba o tom, že dnes vlastně žijeme v jakémsi syntetickém světě - stále více času totiž trávíme ve virtuální realitě obrazovky.
Autor také poukazuje na to, že "královnu televizi" doprovází její poboční - Tržní princip. To je příčina toho, proč dnes vznikají televize, zaměřené na určité skupiny diváků (Cool, Prima Love...) - lépe se pak totiž na ně cílí reklama.
V kapitole věnované násilí na obrazovce autor zdůrazňuje, že násilí nejen vede k napodobování podobných činů, ale hlavně oslabuje soucit a svědomí. Pozoruhodná je i část o dětských kreslených seriálech - díváme-li se na ně pozorně, zjistíme, že jsou založeny jen na několika stále se opakujících se principech - "někdo někoho honí nebo bije, někdo někam padá, havarují auta, rozbíjí se spousta věcí".
Další kapitola je pak věnována pornografii - autor připomíná, že hlavním problémem pornografie je fakt, že "zhoršuje dětství".
V kapitolce náhradní život varuje před přemírou televizní "zábavy", která ničí tradiční trávení času - výlety, pobyt v přírodě.
"Člověk před obrazovkou ztrácí část sebe sama v tisících příbězích, které se mu zdají zajímavější, šťastnější, správnější a nakonec i skutečnější než je ten jeho vlastní."
V části Co se s tím dá dělat, je velmi zajímavé tvrzení, které bych opět odcitoval:
"Častou chybou je sednou k televizoru a zapnout ho, když zrovna máme chuť se dívat. Zapnutý televizor působí jako magnet, i mizerný pořad nás něčím zaujme; třeba ho kritizujeme, ale televizor nevypneme."
"Jak často si řekneme - jen na chvilku to zapnu, dávají sice nějakou blbost, ale trochu se při tom uvolním, odpočinu si... - a už si vás televize přitáhne na dobré dvě hodiny..."
Autor dále radí - učte děti vypínat! ("na tuhle slátaninu se dívat nebudeme")
Pro děti je také velmi důležité odměřovat čas strávený u televize, autor radí 5 hodin týdně. Učte je ji odříkat. Důležité je mít ale také na paměti, že děti se učí příkladem. Pokud sami budeme u televize od rána do večera, těžko budeme svým dětem vysvětlovat, že to dělat nemají.
Autor nabádá - hovoře s dětmi o tom, co viděly. Jasně vyjadřujte své postoje. Konfrontujte s realitou.
Velice pěkné je i tvrzení v kapitole Kulturní rodiny, spojte se:
Malá obec dokáže plout proti proudu, žít jinak než druzí, udržet kulturní úroveň, uplatňovat vyšší hodnoty."
Vydalo nakladatelství Portál, 1995, Praha. Kniha má 62 stran.
Tento web jsem zakládal na střední, v roce 2008. Je zde hlavně archiv mé tvorby.
Aktuální věci publikuji kvůli úspoře času na Twitter.
Honza
"Čas je materiál, ze kterého se vyrábí život."