Ivan Vágner: Televizní noviny – psychický nátlak?

Srovnává zde kvalitu zpráv jednoho týdne roku 1997 na všech třech celoplošných programech a dochází k poměrně zajímavým závěrům. Mimo jiné měří i délku jednotlivých šotů (nejkratší samozřejmě na Nově), zdůrazňování slov ve větě a porovnáním informací o stejné zprávě na různých programech.

Zajímavé je také členění hlavních zpráv, které není náhodné. Např. kolem osmé reportáže bývá předěl – zde totiž nejčastěji divák ztrácí soustředěnost. Autor také připomíná důležitost „bezvýznamných“ zpráv, které, čím více jsou z divákova okolí, tím více jsou sledovány – je to ten efekt: „Hele, tohle jsem přece včera dělal taky.“ nebo „Hele, to je ta ulice, co znám!“ Upozorňuje ale také na to, že informační složka zprávy se často vytrácí.

Bohužel, hlavní postřehy jsou odvíjeny od již řečeného týdne roku 1997, takže již přece jen nejsou příliš aktuální. Řekl bych, že zpravodajství se za těch několik let poměrně dost změnilo, i když např. akčnost Novy zůstává neměnná...