Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích. Vydala firma Fr. Borový 1938.
Do továrny Rossum‘s Univerzal Robots přijíždí pohledná Helena tajně bojovat za práva robotů. Vlídně ji přijme ředitel Harry Domin a na její žádost objasní historii firmy, kterou založil mladý Rosum,jehož otec začal dělat jako první experimenty s roboty, ale vyráběl je draho. Nyní firma vyrábí tisíce levných robotů, kteří ale nemají nervy. Helena chce s roboty mluvit a domnívá se, že nejsou lidem podobní. Proto je velice překvapena, že všichni dělníci, pracující ve fabrice jsou roboti, včetně sekretářky, která je obsluhuje. Vtipná je potom scéna, kdy si Helena myslí, že mluví s roboty a přitom mluví s ing. Fabrym, technickým ředitelem, dr. Gallem, přednostou fyziologického oddělení, Hallemeierem, přednostou ústavu pro výchovu robotů, Busmanem, komerčním ředitelem a stavitelem Alquistem. Nakonec se do Heleny všichni zamilují, protože žijí na ostrově s firmou sami a Helena si vezme Harryho.
Další děj je o deset let později, kdy se slaví příchod Heleny na ostrov. To již ale situace vře, roboti se totiž všude na svět zbouřili, a proto dal Harry Heleně válečnou loď. Jejich obavy ale opadnou ve chvíli, kdy jako jindy pravidelně přijede poštovní loď. Záhy ale zjistí, že veze vzbouřené roboty a ty továrnu obsadí. Busman je zabit, když chtěl roboty podplatit firemní kasou. Ostatní se tedy dohodnou, že se vykoupí plány na výrobu, ale ty Helena v obavě před vzpourou spálila. Nezbývá, než se zabarikádovat. Roboti ale nakonec všechny, až na Alquista, který byl vždy proti tak masové výrobě robotů a na roboty nestřílel, povraždí. Alquista nechají, aby jim také opět vymyslel výrobní plány, ten je ale zdrcen a nechce roboty pitvat. Když ho ale přesvědčí, chce pitvat robotku Helenu. To ale nechce robot Primus a Alquist zjistí, že se mají rádi. Dr. Gall totiž na prosbu Heleny začal roboty upravovat. Hra končí Alquistovým monologem, ve kterém říká, že život nezahyne, naopak právě vstává...
První část, komedie, byla opravdu vtipná a to i takhle „na papíře“, to musím potvrdit. Hlavně Helenino jednání s podřízenými Domina. Celková délka hry není nijak velká, jen asi 120 stránek. To bylo proti mému očekávání, protože jsem si zkresleně myslel, že R.U.R. je nějaká tlustá bichle. A ještě vysvětlení, kdo by nevěděl, R.U.R. je zkratka továrny Rosumových Univerzálních Roborů.
Kniha se četla velice rychle, hlavně díky kratičkým dialogům, což dodávalo na požitku z děje a celé knihy.
Jediné, co snad můžu vytknout je to, že na konci se objevuje robotka Helena, zatímco člověčí Helena je mrtva, což na okamžik působí zmatečně.
Podobně jako Válka s mloky, myslím, že i tato kniha má být jakýmsi varováním před hrozící válkou. Nevím. Je to můj osobní názor. Závěrem nemám nic jiného, než vám vřele doporučit přečtení nebo shlédnutí této povedené Čapkovi hry.
Tento web jsem zakládal na střední, v roce 2008. Je zde hlavně archiv mé tvorby.
Aktuální věci publikuji kvůli úspoře času na Twitter.
Honza
"Čas je materiál, ze kterého se vyrábí život."