William Golding: Pán much

Kniha se otevírá na pustém ostrově, na kterém je skupinka britských dětí z jakési chlapecké školy, která přežila pád jejich letadla. Chlapcům je od nějakých 5 do asi 17 let (přesně to uvedeno není). Do čela si zvolí nejstaršího Ralpha, který najde lasturu, jíž si svolávají schůze. Čuňas, který má brýle, s jejichž pomocí si děti založí signální ohniště, které má přivolat záchranu (loď, která by kolem třeba jela) a o které se střídavě starají. Jack, vedoucí dětského sboru, ze své skupinky udělá lovce a začnou chodit na divoká prasata. Postupem času se z nich ale stávají divoši. Do děje ještě přichází strach z neznámé obludy, kterou děti objeví na jedné skále. Simon jednou přijde na planinu, na které lovci nechali zapíchlý oštěp s prasečí hlavou, která k Simonovi promlouvá jako Pán Much. Později Simon zjistí, že obluda na skále je mrtvý parašutista, ale protože vyjde z lesa v bouřce právě ve chvíli, kdy si lovci hrají na lovení prasete, vylekáni Simonovým příchodem ho ve tmě ubijí.

Jack jednou kvůli lovu nechá vyhasnout ohniště a kvůli tomu si jich nevšimne jedna loď. Skupina se později rozdělí a Jack se svými lovci odejde do jiné části ostrova. Jack ze sebe dělá nového vůdce a prohlásí, že když budou obludě přinášet oběti, nechá je na pokoji (obluda, ne Jack - pozn. autora. S několika lovci pak přepadnou Rafpha a Čuňase, kterému vezmou brýle. Když si Ralph s Čuňasem, který bez brýlí nevidí, pro brýle přijdou, mají lovci na obličejích namalované masky a už se nechovají jako lidé - Čuňase zabijí velkým kamenem a na Ralpha uspořádají hon po celém ostrově. Když už ho málem chytí a chtějí zabít, objeví se na pláži loď a kapitán si na konci jen povzdechne, že to muselo být dobrodružné, ale že si myslel, že britští chlapci se chovají trochu jinak.

Kniha má asi 210 stran formátu A5, přičemž je rozdělena do bezejmenných kapitol. Co se děje týče, prvních asi 100 stran vypadá jako nezajímavá robinsonka a není to příliš záživné čtení (jestli tohle není slabé slovo - pozn. autora).

Nejvíce se mi na knize nelíbil název. Připadá mi trochu zavádějící nazývat knihu podle symbolu, který se poprvé objeví někde na 150. stránce a na 151. zase nenávratně zmizí. To mi přijde jako klamavá reklama a matení čtenáře.

Dále se mi nelíbilo, že nikde nebyla zmínka o troskách letounu, kterým děti cestovali, není vidět, kolik přesně (ani zhruba - pozn. autora) tam bylo dětí a nebylo ani zvýrazněno, kde berou pitnou vodu (rýpavá pozn. autora).

Ralph zde vystupuje jako nejstarší a tedy nejrozumnější, mnohem více rozumu má ale intelektuálně založený Čuňas, kterého ale nikdo moc neposlouchá. Jack jako sbormistr chce moc a touží po tom být obdivován, proto hned začne lovit. Kasá se před Ralphem a dává mu najevo, že je statečnější nežli on. To dojde tak daleko, že se skupina dětí rozdělí.

Rozhodně zajímavá je ale postupná proměna dětí v divochy a naprosté barbary. Zpočátku se bojí zabít prase, jakmile ale uvidí krev, najdou v tom zalíbení a začnou si i mimo lov na lovení prasete hrát a fanaticky skandovat „zabijeme prase podřežeme...“ - kvůli tomu také přijde Simon o život. Vlastně už na začátku nalézáme pozoruhodný komentář toho, jak si děti hrály na pláži s nějakými malými tvory v kalužích - „objevily radost z toho, ovládat jiné tvory...“.

Velmi zajímavá (myšlenkově) je také zmínka jednoho z dětí, Rodgera, o Jackovi, o kterém ke konci pronese „Nesmírné možnosti, které skýtá nezodpovědná moc.“

Co se symboliky týče, nacházíme zde hodně zajímavých věcí - třeba lastura, jako symbol svornosti a zároveň jakéhosi řádu (na schůzích směl mluvit jen ten, kdo lasturu držel). Poté, co lovci při bitce lasturu rozbijí, jsou z nich už dočista barbaři. Tomu také napomáhají jejich masky a pomalování. Jak je poznamenáno, maskou člověk přestává být člověkem. (To mi připomíná příklad z dnešní doby. Stačí když se podíváme na to, jak se k sobě na silnici chovají někteří motoristé - vidí jen plechovou krabici a přestávají vidět sami sebe. - pozn. autora) Na konci se také Ralph ptá dvojčat, která jsou přinucena s Jackem spolupracovat, proč ho chce Jack pronásledovat. A podotýká, že ho Jack chce zabít jen proto, že „jsem měl trochu rozumu“. Načež mu dvojčata řeknou, že „na tohle nemůžeš jít s rozumem“.

Najdeme zde i pohanský symbol - uctívání něčeho, čemu člověk nerozumí (mám teď na mysli Jackovo prohlášení, že když budou dávat obludě oběti, nechá je na pokoji).

Dále třeba symbol na způsob „nesuďte knihy podle obalu“ - Čuňasovi se na začátku posmívají (včetně Ralpha) a příliš ho neberou jenom proto, že je tlustší a má brýle. Ani po rozdělání ohně si Čuňas nevydobude respekt, který by si jistě zasluhoval.

Do symbolu Pána Much se pouštět nebudu, protože mu dost dobře nerozumím (brát jako výtku za špatné vysvětlení v knize - nakvašená pozn. autora), někde jsem se dočetl, že je to symbol Jackovi skupiny, zosobnění zla, ale v knize jsem na vysvětlení nenarazil, tak to komentovat nebudu.